Nesmysly a pitominy

V naší práci se v poslední době stále častěji setkáváme ze zajímavými názory a dotazy   , které mají příčinu  vesměs v  nízké informovanosti  v  kombinaci se  ztrátou selského rozumu  - zde je komentujeme :

1 . Při mamografii požaduji límec na ochranu štítnice

Tato pitomina vychází ze zcestné představy ( šířené na internetu ) , že při mamografickém vyšetření dochází k nadměrnému ozáření štítné žlázy. Stačí letmý pohled na přístroj a je ihned vidět, že rtg lampa má stínění a úzký primární svazek záření je zaměřený směrem dolů na prs . Štítná žláza se do primárního  svazku nemůže dostat.  Sekundární záření vznikající rozptylem v prsu pak teoreticky může  putovat tělem nahoru do štítné  žlázy, ale  dojde k takovému zeslabení, že tam vůbec nedoletí ( zachytí ostatní  tkáně ) . Pokud bychom  přesto chtěli štítnici před sekundárním zářením ochránit, pak by musel být límec postaven tak, aby byl mezi prsem a štítnou žlázou naplacato a zasunutý asi 10 cm do těla . Jak to udělat, vážně nevíme . Navíc bylo ověřeno opakovaně i simulovaným meřením dávky , že ani sekundární záření se ke štítné žláze nedostane.  Hodnotíme jako blud způsobený ztrátou selského rozumu , je ale  málo nebezpečný , protože se  tyto ženy aspoň nechají vyšetřit .

2.  Celý mamografický screening je zbytečný a nemá žádné výsledky

Jde vesměs o internetové zvěsti s citacemi  nějakého vědeckém týmu někde na Západě ( např . Británie, Belgie apod ... zajímavé je , že nikdy  nejde o týmy na Východě nebo v Asii ), který proklázal nevhodnost a neúčinnost screeningu. Čtenářka takového článku by si měla otevřít odkaz  https://www.mamo.cz/index.php?pg=pro-lekare--epidemiologie-karcinomu-prsu#incidence-mortalita a přečíst si, jak to vypadá v Česku . Je tam zvyšující se frekvence výskytu nádorů  a přitom klesající úmrtnost . Hodnotíme jako blud ztráty selského rozumu .

3. Nejdu na mamograf kvůli vysoké dávce záření

Tato pitomina věsměs vychází z toho, že její autor a šiřitel zapomněl malou násobilku . Dávka na prs při mamografii je totiž 0,1 mSv až 0,2 mSv  ( Sievert je jednotka  efektivní dávky ) , což odpovídá tomu, co dostanete asi za 2 týdny v běžném životě ( nebo při  jednom letu letadlem na dovolenou ). Za celý život tak dostanete ze všech mamografických vyšetření efektivní dávku cca 1,5 až 2 mSv , což odpovídá asi jednomu rtg vyšetření hrudní a bederní páteře   ( podívejte se sem https://www.mamo.cz/index.php?pg=pro-verejnost&aid=757 ) . Bojí-li se žena mamografie kvůli ozáření , pak se musí bát neustále - musí se bát chodit po Zemi ( ročně dostane z přirozeného záření , které je všude , asi 3 mSv ) ,  dále se musí  bát  klasického rentgenu ( rtg páteře - jde o asi 12 x vyšší dávku ne mamografie , při úrazu tedy nerentgenovat?  zlomeniny rozchodit ? ), dále se musí bát zejména CT  vyšetření ( při CT hrudníku nebo břicha cca 100 x vyšší dávka - při podezření na embolii plic vypotit ? jak diagnostikovat  bez CT ? proutkem ? ) . Blud je nebezpečný, žena se obvykle domáhá vyšetření na ultrazvuku ( který v žádném případě  mamograf plně nenahradí ), nebo zvolí obsolentní metodu ( MEIK  a jiné ) .  

4. Nejdu na mamograf , samovyšetření  stačí

Příčinou tohoto bludu je ztráta selského rozumu .  Někdy bývá ještě umocněná tím, že jí prsa vyšetřuje manžel nebo přítel ( v tomto případě ale spíše   nepřítel ) . Ještě jsme v naší dlouholeté praxi neviděli ženu, která by si vyhmatala nádorek velikosti kolem 1 cm uložený v hloubce ( který spolehlivě najdeme na mamografu ). Obvykle přijde s hmatným nádorem velikosti několika centimetrů a se zvětšenými uzlinami - tedy pozdě.  Samovyšetření určite ano, ale v mezidobí mezi mammografickým screeningem a vždy sama - heslo poznej svoje prsa .  Dobrý návod najdete zde  https://www.mamo.cz/index.php?pg=pro-verejnost--rakovina-prsu--samovysetreni-prsu


5. Záření z mamografu je 5 až 6 x nebezpečnější, než z rentgenu 

Způsobeno mylnými informacemi  a usilovnou četbou článků na Facebooku, obvykle  publikovaných nějakým nositelem Nobelovy ceny zvučného jména   .   Takže trochu fyziky ze základky - z mamografu i z rentgenu se line ( překvapivě ) úplně stejné záření . Je to elektromagnetické vlnění ( fotony  ).  Z mamografu jsou ale tyto fotony dost  zdechliny, jsou  tlačeny z  lampy napětím  kolem 25 kV  ,  taktak že projdou prsem. Když se jim postaví do cesty kost, skončí v ní  . Měkkou tkáň prsu  ale zobrazí fantasticky a především v něm zobrazí mikrokalcifikace  ( usazeniny vápníku velikosti i ve zlomkách milimetru -  často je to jen první známka  nádoru, ultrazvuk je nevidí !  )  . Efektivní dávka je proto nízká  ( to jest 0,1 až 0,2 mSv na prs ) .  Zato fotony, které sviští z normální rtg lampy, to jsou jiní kabrňáci  - mají za úkol projít břichem muže o váze 130 kg, doletět k jeho bederní páteři ze silné tlusté kosti ( kde ale většina z nich  také skončí). Nejlepší borcí ale projdou i  páteří a sviští dál druhou stranou  břicha a pak ven  na receptor  - digitální čip . Ty, které to zvládnou, udělají na receptoru černou tečku, místo těch, které to nezvládnou , zůstane bílý flek - a tyto skvrny  my umíme přečíst. Aby toto fotony zvládly, musí je nakopnout ven z lampy napětí  až 120 kV, takže efektivní dávka je mnohem větší ( až  10 x než mamografie ) . Proč se ženy nebojí rtg vyšetření ( a zvláště CT, tam je dávka asi 100 x vyšší ), ale bojí se mammografu, je záhada. Vysvětlení pro to nemáme - jen ty chabé informace  .  

6. Preventivní mamografii už zrušili ve vyspělých zemích ( např. ve Švýcarsku, Belgii , Švédsku a jiných ) 

Zase  lživé informace  v kombinaci se ztátou selského rozumu. Stačí se podívat po internetu a rychle si najdete , že to nezrušili - v těchto zemích nejsou totiž  vůbec pitomí.

Švýcarsko :  https://www.krebsliga.ch/krebs-vorbeugen/krebs-frueh-erkennen-und-vorbeugen/brustkrebs/mammografie-screening/

Německo :   https://www.mammo-programm.de/

Švédsko : https://www.cancerfonden.se/om-cancer/brostcancer

Rakousko  :  https://www.frueh-erkennen.at/

Programy jsou podobné, dvouletý interval mammografu od 45 až 50 let do 70 až 75 let , ultrazvuk jen jako doplňující  vyšetření . Stejné je to na celém světě  .   Evropské země vycházejí z doporučení Evropské unie a tato doporučení z vědeckých výzkumů - dojmologie zde  nemá co dělat  . Stačí si otevřít a přečíst.

7. Mamograf ano, ale méně často - jde o zbytečné ozáření

Četli jsme názor jedné diskutující , že se plánuje dožít 80 let a proto chce omezit mamograf na méně  časté vyšetření - zase vedle .  Takže zkusíme zase základní počty -  na  mamograf přijde  za celý život do 80 let je to asi  17 x, jedno vyšetření je cca 0,1 až 0,2 mSv na prs - počítejme průměr 0,15 mSv na prs. Za celý život tedy dostane dávku cca 2,5 mSv za všechna mammografické vyšetření . A teď to srovnejme s tím , co dostane jinak - ozáření z přirozeného pozadí je cca 3 mSv ročně - tzakže za 80 let života je to 240 mSv - 100x víc a to ještě nebyla na žádném vyšetření . Pokud se ale chce dožít do 80 let, tak to se jí nepodaří jen samo od sebe, ale tím , že využije medicínu - bude  mít za sebou několikrát rtg plic , rtg páteře, rtg kyčlí , rtg kloubů , patrně i nějaký koronární stent - takže angiografii, zubní  implantáty - takže rtg zubů, podezření na nějaký tumor - takže několikrát CT .   Tyto dávky můžou dosáhnout i několika set mSv za život . Pozor - dávky se ale v těle nekumulují . Když mto stručně shrneme , ža celý  život dostane žena několiksetkrát  (  asi 300 až 500 x )  více záření, než při celém mammografickém screeningu . Proč se tedy bojí právě mamografie , je záhada ( asi zase špatné informace ) . Doporučený postup proto je -  na mamografické vyšetření vyšetření   1 x za 2 roky od 45 let věku , v mezidobí  po roce ultrazvuk ( jako doplňující vyšetření .  Pokud budete chodit na mamograf každé 4 roky , pak dostanete za celý život asi o 1,3 mSv méně , což je zanedbatelné .  Způsobíte si ale  jen to , že nádor prsu bude objeven pozdě - velkých rozměrů s postiženými uzlinami . Stačí zkusit trochu počítat a dojmy stranou . 

8. Ultrazvuk má dostatčené rozlišení   - pokud pozná ultrazvuk pohlaví plodu, pak pozná  i mikrokalcifikace

I takovou pitominu jsme slyšeli. Mikrokalcifikace mají na snímku velikost píchnutí špendlíkem ( takže opravdu mikro - desetiny milimetru ) , pohlaví plodu  měří řádově více - dle stáři plodu několik milimetrů . Ultrazvukem jsou mikrokalcifikace někdy vidět ( když  víme, kde je hledat a jsou větší, ale nedají se najít ) . Původ  má tento blud ve  zrátě selského rozumu - srovnáváme komára a velblouda .